|
|
Pantomima Alfreda Jarryho
Plicková, Karolina ; Christov, Petr (vedoucí práce) ; Pšenička, Martin (oponent)
Cílem této magisterské diplomové práce je probádání tvůrčí činnosti, analýza inscenací a vytvoření profilu jednoho z nejoriginálnějších českých pantomimických souborů, Pantomimy Alfreda Jarryho (PAJ). Skupina byla založena roku 1966 v Praze dvěma mladými mimy Borisem Hybnerem a Ctiborem Turbou a fungovala až do politického zrušení v roce 1972. Do historie se zapsala zejména mezinárodně úspěšnou inscenací Harakiri (1968). Diplomová práce sestává ze čtyř hlavních částí, které jsou dále rozděleny do několika podkapitol. První část uvádí čtenáře do historických kontextů němého umění: představuje koncepci tzv. moderní pantomimy Marcela Marceaua, impulsy ke znovuvzkříšení české pantomimy v jejím poválečném vývoji a zejména prostředí pražského Divadla Na zábradlí, které se stalo kruciálním při konstituování druhé generace české pantomimy, reprezentované skupinou PAJ. Mimové PAJ se vymezili proti tzv. imaginární pantomimě Ladislava Fialky a jeho skupiny Pantomima Na zábradlí a naopak se přiklonili k poetice absurdního divadla, kterou ve stejném divadle rozvíjel režisér a současně šéf činohry Jan Grossman. Jelikož česká teatrologie dodnes dluží Divadlu Na zábradlí monografii, definujeme alespoň dílčím způsobem polaritu i vzájemné souvislosti mezi Fialkovou a Grossmanovou scénickou poetikou a jejich vlivy na...
|
|
|
Andrej Krob
Jančálková, Petra ; Topolová, Barbara (vedoucí práce) ; Jiřík, Jan (oponent)
Diplomová práce Andrej Krob sleduje Krobovu pozoruhodnou cestu k divadlu od jeho seznámení se s Václavem Havlem na vojně v roce 1957, přes Krobův příchod do Divadla Na zábradlí na počátku šedesátých let dvacátého století a zejména jeho spolupráci s režisérem Janem Grossmanem, po jehož boku se Krob postupně vypracoval z kulisáka až na režiséra. Z četných Krobových inscenací je pozornost věnována jeho úplně prvnímu, málo známému režijnímu počinu, studentské inscenaci Krále Ubu, uvedeného na zámku Březnice v roce 1964. Nejpodrobněji se však práce věnuje vybraným klíčovým Krobovým inscenacím her Václava Havla. Setkání s tímto autorem bylo pro Kroba i krystalizaci jeho režijní poetiky zcela zásadní. Proto tato práce podrobněji popisuje a analyzuje zejména poloilegální představení Havlovy Žebrácké opery, kterou Krob uvedl v roce 1975 v Horních Počernicích a která se stala zakládající inscenací Divadla na tahu, a dále se věnuje i Krobově inscenaci téže hry v roce 1995. Kvůli ojedinělé možnosti sledovat herecké výkony je samostatná kapitola věnována též Krobově videoinscenaci Havlovy hry Pokoušení z roku 1988. Na základě důkladnější analýzy jmenovaných inscenací tato práce v závěru pojmenovává Krobovu divadelní poetiku a režijní rukopis opírající se zejména o text a techniku civilního, nezastřeně...
|
|
|
Pantomima Alfreda Jarryho
Plicková, Karolina ; Christov, Petr (vedoucí práce) ; Pšenička, Martin (oponent)
Cílem této magisterské diplomové práce je probádání tvůrčí činnosti, analýza inscenací a vytvoření profilu jednoho z nejoriginálnějších českých pantomimických souborů, Pantomimy Alfreda Jarryho (PAJ). Skupina byla založena roku 1966 v Praze dvěma mladými mimy Borisem Hybnerem a Ctiborem Turbou a fungovala až do politického zrušení v roce 1972. Do historie se zapsala zejména mezinárodně úspěšnou inscenací Harakiri (1968). Diplomová práce sestává ze čtyř hlavních částí, které jsou dále rozděleny do několika podkapitol. První část uvádí čtenáře do historických kontextů němého umění: představuje koncepci tzv. moderní pantomimy Marcela Marceaua, impulsy ke znovuvzkříšení české pantomimy v jejím poválečném vývoji a zejména prostředí pražského Divadla Na zábradlí, které se stalo kruciálním při konstituování druhé generace české pantomimy, reprezentované skupinou PAJ. Mimové PAJ se vymezili proti tzv. imaginární pantomimě Ladislava Fialky a jeho skupiny Pantomima Na zábradlí a naopak se přiklonili k poetice absurdního divadla, kterou ve stejném divadle rozvíjel režisér a současně šéf činohry Jan Grossman. Jelikož česká teatrologie dodnes dluží Divadlu Na zábradlí monografii, definujeme alespoň dílčím způsobem polaritu i vzájemné souvislosti mezi Fialkovou a Grossmanovou scénickou poetikou a jejich vlivy na...
|
|
|
Andrej Krob
Jančálková, Petra ; Topolová, Barbara (vedoucí práce) ; Jiřík, Jan (oponent)
Diplomová práce Andrej Krob sleduje Krobovu pozoruhodnou cestu k divadlu od jeho seznámení se s Václavem Havlem na vojně v roce 1957, přes Krobův příchod do Divadla Na zábradlí na počátku šedesátých let dvacátého století a zejména jeho spolupráci s režisérem Janem Grossmanem, po jehož boku se Krob postupně vypracoval z kulisáka až na režiséra. Z četných Krobových inscenací je pozornost věnována jeho úplně prvnímu, málo známému režijnímu počinu, studentské inscenaci Krále Ubu, uvedeného na zámku Březnice v roce 1964. Nejpodrobněji se však práce věnuje vybraným klíčovým Krobovým inscenacím her Václava Havla. Setkání s tímto autorem bylo pro Kroba i krystalizaci jeho režijní poetiky zcela zásadní. Proto tato práce podrobněji popisuje a analyzuje zejména poloilegální představení Havlovy Žebrácké opery, kterou Krob uvedl v roce 1975 v Horních Počernicích a která se stala zakládající inscenací Divadla na tahu, a dále se věnuje i Krobově inscenaci téže hry v roce 1995. Kvůli ojedinělé možnosti sledovat herecké výkony je samostatná kapitola věnována též Krobově videoinscenaci Havlovy hry Pokoušení z roku 1988. Na základě důkladnější analýzy jmenovaných inscenací tato práce v závěru pojmenovává Krobovu divadelní poetiku a režijní rukopis opírající se zejména o text a techniku civilního, nezastřeně...
|
host ::
RSS.